Marketingové konference slouží jako místo pro sdílení novinek, případovek a úspěšných kampaní, s nimiž se chce pořadatel pochlubit – ovšem pouze v představách naivních duší. Realita je totiž docela jiná.
*Článek odhaluje ryze subjektivní vidění světa a může obsahovat stopy zklamání a roztrpčenosti.
Vyrostla jsem na akcích věnovaných digitálnímu marketingu, které pořádal Jindřich Fáborský. Těžko soudit, proč byly ty konference, třeba Internet Marketing 2013, lepší. Možná to bylo věkem, možná mými marketingovými začátky nebo jejich nezpochybnitelnou kvalitou, tak či onak byly přínosnější. Dozvěděli jste se nové trendy, zapálenější vám poradili, co funguje, a dokonce i ta sebepropagace řečníků byla méně nápadná. Zasněné sentimentální vzpomínání nemám ráda a taky už pomalu končím, ale ptám se: Proč se marketingové konference v poslední době tak zásadně proměnily?
Zdá se mi to, nebo se s marketingovými akcemi roztrhl pytel? Tu je něco day nebo summit, tu na stojáka, pak zase něco s hashtagem. Jedno je jisté, těch událostí je hromada, dobrých řečníků omezené množství a kvalita musí jít nutně dolů. Už nejde o to blýsknout se s něčím zajímavým, ale blýsknout se aspoň s něčím. Hlavně v úvodu zmínit jméno agentury, jak dlouho je na trhu a co přesně dělá. To se pak na publikum valí fráze jako například: „Věnujeme se management consultingu.“ Když už si myslíte, že to horší nebude, závěr vás dorazí: Na konci přednášky bývá obvykle prostor na dotazy. Přihlásí se tedy pán z publika a začne: „Já jsem XY z agentury ABC (dlouhá pauza) a chci se zeptat…“ Selfpromo kam se podíváš. A tak to dopadá, když pořádáte konferenci pro lidi z reklamy.
Mám svou soukromou teorii, proč musíme poslouchat mizerné řečníky. Nejspíš to dostali befelem od svého šéfa. Asi se doslechli, že je to báječná forma PR, firmu bude vidět a celkově je to lepší, než sedět doma za pecí. Tentokrát půjde Jarda a další měsíc Jarka – že se bojí mluvit před více lidmi a neumí prezentovat? Nevadí, ona to nějak zvládne. Tak to chodí u menších akcí. U větších konferencí si to řečníci zaplatí, případně jsou partnery. To samo o sobě nevnímám a priori špatně, je to jistá forma reklamy. Proč pak ale řečníci vystoupí s banálním příspěvkem? Slovy klasika: „Komu tím prospějete?“ Z osobní zkušenosti mi vychází tak 70 % na 30 %, že trefíte na dobrou přednášku. To je pak balzám na duši a fandím všem udatným, vzdělaným, charismatickým a pečlivým řečníkům. Nepolevte!
Sebepropagace řečníků a agentur na každém rohu by ještě nějak šla přežít, kdyby byl aspoň obsah přednášky přínosný. Bohužel je tomu v drtivé většině přesně naopak. Dozvídáte se základní až banální informace a konkrétní data a čísla vám nikdo kvůli strachu z konkurence, která v publiku opravdu sedí a bedlivě naslouchá, neřekne. Takže by vás pivo s bývalým spolužákem nebo kamarádem z oboru obohatilo mnohem víc. A ještě byste výrazně ušetřili. O formě prezentací: překlepech, šeredných obrázcích, hromadě textu velikosti 10 nebo nepřehledných grafech už snad ani nechci psát. Občas mám pocit, že by i středoškolák dokázal stvořit prezentaci, která by oku lahodila víc.
Ještěže ten raut je dobrý.
Cílem článku nebylo odradit vás od návštěvy marketingových konferencí. Určitě na nějakou běžte, je dobré být v obraze a zároveň si uděláte vlastní názor. Já ale radši zvednu telefon a zajdu s Evou na jedno… kafe. Vždyť to znáte.
S rostoucí popularitou projektu se pojí narůstající návštěvnost, do hry začínají vstupovat různé analytické nástroje, sám Google navštěvuje web ča...
Rok se s rokem sešel a v pražském Cubexu se konal další ročník konference Brand Management. Loňský rok se nesl v duchu ekonometrie, dat a Les Bine...
Do marketingového klubu Cognito přestoupili dva hvězdní hráči – Martin Veselský a Simona Matúšková. Žluto-modrý dres oblékají od konce srpna a ryc...
