Jak měřit používání formuláře na webu pomocí GTM a Google Analytics

Proč by vás mělo zajímat, jak se uživatelům s vaším formulářem pracuje? Protože když se jim bude vyplňovat špatně, budete se jich ptát na moc zbytečných věcí nebo nebudou vědět, co po nich chcete, nakonec formulář neodešlou. Vy přijdete o zákazníka a o tržbu. Když zjistíte, jaká pole jsou pro uživatele problematická, můžete je zjednodušit nebo odstranit. Tím zvýšíte konverzní poměr i počet odeslání formuláře.

Přišel, neodeslal, odešel

To, že lidé přišli na stránku s formulářem, ale neodeslali ho, zjistíte snadno v Google Analytics. Nejprve musíte mít odeslání daného formuláře nastavené jako Cíl (Goal). Poté v sekci Segmenty ve sloupci Výběr dat na kartě Správce vyberte Nový segment. V části Podmínky dejte jako stránku URL, kde se nachází formulář, a splnění cíle odeslání formuláře rovno 0.

V jakémkoliv přehledu si pak vyberte daný segment. Můžete ho porovnat s chováním ostatních návštěv, zjistit podíl návštěv bez odeslání formuláře nebo jaký zdroj vám přivádí nevhodné návštěvníky.

Kam až návštěvník při vyplňování dojde

Bohužel stále nevíte, proč uživatel formulář neodeslal. Zda návštěvníka odradila složitost nebo délka formuláře, zjistíte pomocí měření interakce s formulářem. Tedy jestli vyplnil nějaká pole, kolik jich vyplnil nebo ke kterým se musel vracet. Jeden způsob, jak měřit interakci s formulářem, popisuje Simo Ahava ve svém článku Track Form Abandonment With Google Tag Manager. 

Další možnost je pomocí javascriptového kódu, který buď vložíte jako vlastní HTML tag na web pomocí GTM nebo požádáte o implementaci programátora. My jsme takový script použili na novém webu Hypoteční kalkulačky.

 Script volá událost pokaždé, když uživatel klikne do nějakého pole, zvýší nebo sníží částku nebo zvolí jednu z možností u následných otázek. Kategorii události dejte kupříkladu formTracking, akci {nazevPole}, u štítku může být {vyplnenaHodnota}.

 V Google Analytics v přehledu nejčastějších událostí pak vidíte výsledky takto:

Rozdíl mezi celkovým počtem událostí a unikátním počtem událostí udává počet opakovaných vstupů do konkrétního pole. Samozřejmě z toho ale nepoznáte, jestli tam jeden uživatel vstoupil desetkrát nebo pět uživatelů dvakrát.

Procentuální podíl seřazen od nejmenšího po největší ukazuje, s jakým polem mají uživatelé největší problém. Může se například ukázat, že se návštěvníci často vracejí do pole „Ulice“, kterou automaticky vyplní i s číslem popisným, ale vy pro číslo popisné máte zvláštní pole.

Podle různých absolutních hodnot unikátních událostí také vysledujete, kam až se uživatel při vyplňování formuláře proklikal. Pokud formulář začne vyplňovat 750 lidí, ale dokončí ho jen 400, měli byste se zamyslet, proč si tolik návštěv během vyplňování formuláře rozmyslí jeho odeslání.

S čím návštěvníci bojují?

Největší potíže obvykle bývají s poli, kde požadujete zadat údaj v přesném tvaru. Například PSČ s mezerou, datum narození ve formátu DD.MM.RRRR apod. V takovém případě vřele doporučujeme mít u polí nápovědu nebo vzorově předvyplněná pole, jako je to u následujícího formuláře:

Pokud trváte na konkrétním formátu některých údajů, počítejte s tím, že někdo je čas od času zadá špatně. Nejen pro takový případ byste měli mít nastavenou kontrolu, že do pole nebyl vyplněn nesmyslný údaj. Kupříkladu telefonní číslo musí být série 9 číslic nebo email něco{zavináč}doména.koncovka. 

Kvůli chybně vyplněnému poli vyskočí error nejen uživateli, ale může se poslat i vám do přehledu událostí v Google Analytics stejným způsobem, jako výše popsané vstupy do polí. Problematičtější pole pak stojí za to zjednodušit nebo k nim dát jasnější pokyny a nápovědu.

Rada na závěr zní: už při vytváření formuláře myslete na své klienty. Opravdu potřebujete dvě pole telefon a mobil? Musí si zvolit uživatelské jméno, nemůžou se přihlašovat emailem? Když už se vám podařilo návštěvníka dostat až k vyplnění formuláře, neztraťte ho zbytečným obtěžováním. Čím méně práce bude muset vynaložit, tím vás bude mít raději.