Sociálních sítě a lidské zdroje

Z těchto zdrojů lze získat jinak nedostupné osobní informace, prověřit kontakty osoby a předejít tak nebezpečí úniku důležitých informací ke konkurenci, nebo analyzovat běžné společenského chování subjektu ve společnosti. Kromě klasických sociálních sítí se v posledních měsících stávají předmětem zájmu personálních oddělení především IT společností také virtuální světy jako je „Second life“, ve kterém koncem roku 2008 otevřela svoji náborovou kancelář i brněnská IBM. Získávání a analýza dat z internetových sociálních sítí přinese řadu změn v procesu náboru zaměstnanců, stejně tak jako využívání těchto informací povede k reakci ze strany uživatelů a provozovatelů těchto systémů.

Jemný úvod do problematiky

Množství dat získávaných o uchazečích o zaměstnání si ve většině společností již dávno vyžádalo implementaci databázových informačních systémů. Takové systémy umožňují na jedné straně snadnou interakci mezi oddělením lidských zdrojů a managementem jednotlivých úseků společnosti vyžadujících lidské zdroje a na straně druhé, možnost parametrického vyhledávání a srovnávání jednotlivých kandidátů. Informační systém tak pomáhá zefektivnit proces náboru pracovníků, na druhou stranu však neřeší zásadní otázku získávání dat o uchazečích a jejich reliability. Stále přísnější zákonné úpravy, větší obezřetnost a zkušenost kandidátů při pohovorech a jejich pochopitelná neochota sdělovat informace soukromého charakteru, to jsou jen některé z aspektů znesnadňujících sběr dat a zvyšujících jejich cenu na trhu.

Díky rozšíření internetu se však naskytla příležitost jak získat informace o potenciálních kandidátech z externích informačních systémů, do kterých jsou uživateli data vkládána zcela dobrovolně a někdy i nevědomky. Tak zvané sociální sítě (dále SN) jsou fenoménem, který více či méně zasáhl každého uživatele internetu, počínaje obligátním seznamováním na portálech typu seznamka.cz a konče systémy, které s využitím v personalistice přímo kalkulují jako linkedin.com.

SN však nacházejí své využití i uvnitř velkých společností, kde se v podobě vnitropodnikových intranetů stávají jakýmsi indikátorem nálad, prostředkem pro efektivnější využívání informací mezi provozy na celém světě a v neposlední řadě pak nástrojem managementu pro prosazování firemní kultury.

Sociální sítě a jejich možnosti

Pro získání lepší představy o možnostech SN je nutné alespoň v základních rysech popsat jejich podstatu a poznat strukturu a technologie využívané k jejich vytváření na internetu. Termín „sociální síť“ byl poprvé použit v roce 1954 J. A. Barnesem při popisu vztahu jednotlivců a jejich vzájemných vztahů. Každý jednotlivec představuje uzel síťového diagramu a jeho vztahy s ostatními jednotlivci pak vazby mezi uzly, tak jak je to zachyceno na obrázku č.1. Je zřejmé že v rámci jedné SN lze popsat cestu mezi libovolnými dvě uzly, která představuje jejich vzájemné vztahy.

Obrázek 1: Příklad diagramu sociální sítě

Například vztah mezi Adamem a Otou je v našem příkladu definován vzájemnou vazbou Adama a Oty na společný uzel představovaný Lídou. Stejně, i když složitěji lze vysledovat vzájemný vztah mezi Adamem a Rudou na opačném konci diagramu nebo mezi libovolnými dvěma uzly, což převedeno do laické řeči znamená, že se všichni jedinci v této síti se nějakým způsobem znají.

Internet je jako prostředí pro vznik a rozvoj SN ideální, protože odstraňuje omezení geografického rozložení jedinců. Nakonec, zajdeme li do důsledků, samotná fyzická struktura internetu je shodná se strukturou SN. V typických SN na internetu představují uzly jedinci, kteří se často fyzicky nikdy nesetkali a jsou od sebe vzdáleni tisíce kilometrů. Důvodem proč spolu udržují styk je společný profesní zájem, jiný jedinec, obchodní vztahy, nebo a to především u SN, které nebudou hlavním předmětem dalších odstavců, sex.

Jednotlivec jako uživatel SN na internetu je v ní reprezentován profilem, ve kterém uvádí profesní i osobní informace důležité pro jeho nalezení dalšími uživateli s podobnými zájmy. V profesních a obchodních SN jsou uživatelé motivování k budování svého profilu a rozšiřování své sítě kontaktů, protože tak zvyšují pravděpodobnost zachycení pro ně důležité informace. Rozsah vkládaných a veřejně dostupných informací a jejich validita je tak značná a přímo vybízí k jejich využití v oblasti lidských zdrojů. Svojí interakcí s ostatními jedinci v SN, která se odehrává především ve fórech a diskusních skupinách pak uživatel vytváří „digitální otisk“ svých znalostí, vzorců chování, vyjadřovacích schopností a dalších vlastností, opět z výhodou využitelný nejen při náboru zaměstnanců. Vnímavý pozorovatel tak do rukou dostává kompletní profil možných kandidátů na pracovní pozici a to bez interakce s často ne zcela kvalitními, ale přesto drahými konzultanty personálních agentur.

Je zřejmé, že využití SN je omezeno na pozice určené pracovníkům u nichž se předpokládá větší než malá dávka internetové a počítačové gramotnosti. Tyto podmínky však splňují především vzdělaní specialisté a manageři, kteří jsou obecně nejhůře dostupnou pracovní silou.

Zatímco v zahraničí se SN v oblasti náboru pracovníků již běžně využívá více než dva roky, tuzemsko zažívá boom teprve posledních měsících a to především díky přicházející krizi a propouštění. Nelze tedy ani tvrdit, že by si výhod SN všimli chytří personalisté, cesta vede spíše od IT oddělení, které si všímá rychlého nárůstu profesionálů bez práce. Markantní je nárůst uživatelů například u již výše zmíněného systému linkedin.com, u kterého se počet českých uživatelů zvedl ze zářijových 35 tisíc na aktuálních bezmála 60 tisíc.

Linkedin je klasickým představitelem SN využitelné v oblasti managementu lidských zdrojů. Členové této sítě o sobě dávají k dispozici mnoho informací, často včetně kompletního profesního životopisu, přičemž relevance zveřejněných informací může být verifikována ostatními členy SN. Systém ukazuje jakým způsobem jsou jeho členové navzájem propojeni až do třetí úrovně, umožňuje snadné vyhledání stávajících i minulých spolupracovníků či spolužáků. Tyto informace lze snadno využít k vyhledání vhodných kandidátů s požadovaným vzděláním a zkušenostmi, prověřit jejich profesní i osobní kontakty a popřípadě u nich získat doporučení a další informace o uchazeči. Jak jsem již uvedl výše, tento postup je dnes v zahraničí již běžný, a proto se nelze divit, že do SN linkedin.com se každou sekundu registruje nový člen.

Management lidských zdrojů a virtuální světy

Je zcela běžné, že se ve společnosti vyskytují vysoce nadaní jedinci, kteří však ať už díky svému sociálnímu zázemí nebo jiným dispozicím nedostali příležitost pracovat na místech, které by pro ně byly nejvhodnější. Virtuální světy (dále jen VS) jako je Second life, takovým lidem přinášejí možnost seberealizace a tak jsou ve svém „druhém“ životě mnohdy úspěšnější než v tom reálném. Kromě těchto jedinců se stejně jako u jiných SN stírá geografická hranice mezi uživateli, a proto lze ve VS hledat i mnoho jiných potenciálních kandidátů jenž jsou za normálních okolností často skryti na svých pracovištích. I když je zjevné, že obyvateli VS jsou prozatím především mladí lidé se specifickým osobnostním profilem, byl nábor zaměstnanců v tomto prostředí již zahájen například společností IBM.

Kromě náboru zaměstnanců se VS ukazují jako neocenitelné prostředí pro školení a trénink v nadnárodních společnostech. Zatímco ve standardních SN je uživatel reprezentován jeho profilem, ve VS má k dispozici tzv. „avatara“, tedy plně přizpůsobitelnou virtuální postavu, a proto interakce s ostatními uživateli dostává další rozměr. Uživatelé plní ve vzájemné kooperaci shodné úkoly jako v běžném životě, přesto, že od sebe mohou být vzdáleni tisíce kilometrů.

Vnitropodnikové sociální sítě

Ve velkých společnostech s mnoha pobočkami se SN vyskytují v podobě firemních intranetů sloužících nejen jako zdroj informací, ale především jako nástroj pro vzájemnou komunikaci uživatelů, jejich interakci s vedením, popřípadě pro sledování a hledaní rozdílů v chování jednotlivců a týmů v různých lokalitách. Intranet je na rozdíl od běžných SN uzavřený systém, jehož členem se automaticky stává každý zaměstnanec. Nově příchozí pracovník v něm většinou najde znalostní bázi s pomocí, které se rychleji zorientuje v novém prostředí a snáze se adoptuje na firemní kulturu nového zaměstnavatele. Výrazně se tak zefektivňuje a zrychluje proces zaškolení, který lze v některých případech ověřit pomocí povinných kontrolních testů.

Ve využití SN v podobě intranetu pro školení, testování a budování komunity šli zatím nejdále IT společnosti. Například Microsoft nebo VM Ware, tedy dvě z aktuálně největších softwarových společností na světě, využívají intranet ke všem netechnickým školením a testům nutným pro základní certifikace nejen pro vlastní zaměstnance, ale i pro obchodní partnery a odběratele.

Vzájemná komunikace mezi uživateli v diskusních fórech a jejich aktivní vytváření obsahu intranetu vkládáním nejnovějších poznatků z intranetu tvoří školící nástroj, který bez dalších investic jeho provozovatele neustále roste a pokrývá větší část témat. U společnosti s více pobočkami je tak možné, že pracovník ve Vídni najde odpověď na řešený problém v části znalostní databáze, kterou vytvořil pro něj zcela neznámý pracovník v Madridu.

Nevýhodou SN v podobě intranetů je jejich nucené přijetí uživateli, které v případě špatně zvolené strategie při zavádění často skončí na negativním postoji a odmítavých reakcích zaměstnanců. Chce-li mít společnost ze zavedení SN prospěch, je nezbytně nutné, aby se v počáteční fázi silně angažoval management společnosti a uživatelům musí být jasné jaké jsou benefity plynoucí z jeho aktivního využívání.

Závěr

Popis možností využití SN v oblasti managementu lidských zdrojů v zadaném rozsahu rozhodně není a ani nemůže být vyčerpávající. Jedná se pouze o velice stručný úvod do problematiky, která v nejbližší době zcela jistě změní přístup k vyhledávání zaměstnanců a jejich kontrole. Rozšíření internetu a dobrá znalost uživatelského prostředí u mladé generace učiní ze SN sítí jednou z hlavních bojišť HR oddělení o nejlepší mozky. Již dnes lze o HR managerovi bez účtu na službách jako je linkedin.com nebo facebook.com řící, že zaspal dobu. Na druhou stranu povede využívání SN k náboru zaměstnanců zcela zákonitě k jisté degradaci informací poskytovaných členy sítě a to především v době vyšší nezaměstnanosti, které nás právě nyní čekají. O to významnější a výnosnějším bude umění získávání a analýzy informací z těchto zdrojů, jemuž se již dnes věnuje řada společností poskytujících k tomuto účelu navržené softwarové nástroje.